Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je TTIP… a šest důvodů, proč by vás odpověď měla vyděsit

30. 3. 2016

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (The Transatlantic Trade and Investment Partnership) je řada obchodních vyjednávání, vedených většinou v tajnosti, mezi EU a USA. Coby dvoustranná obchodní dohoda je TTIP o omezení regulačních bariér v obchodování pro velkopodnikání, věcí jako zákon o bezpečných potravinách, legislativy o životním prostředí, ustanovení o bankovnictví a svrchované moci jednotlivých národů. Je to, jak řekl John Hilary, výkonný ředitel skupiny pro kampaň Válka s bídou (www.waronwant.org): „Útok nadnárodních firem na evropskou a americkou společnost.“

 

Od loňského února, kdy vyjednávání TTIP začala, je jejich průběh utajovaný a nedemokratický. Toto utajování je trvalé; téměř všechny informace o vyjednávání přicházejí z uniklých dokumentů a z požadavků amerického Zákona o svobodě informací (Freedom of Information Act).

 

Je ale znepokojivé, že tajná povaha rozhovorů je asi z našich problémů tím nejmenším. Tady je šest dalších důvodů, proč bychom měli být z TTIP zděšení, skutečně velmi zděšení.

 

​1. NHS (Národní zdravotní služba)

 

Veřejné služby, především NHS, jsou na palebné linii. Jedním z hlavních cílů TTIP je otevřít evropské veřejné zdravotní, vzdělávací a vodohospodářské služby firmám z USA. To by nezbytně znamenalo privatizaci NHS.

 

Evropská komise tvrdí, že veřejné služby budou drženy mimo TTIP. Nicméně, podle deníku Huffington Post, ministr obchodu Spojeného království (Velké Británie a Severního Irska; pozn. překl.) Lord Livingston přiznal, že rozhovory o NHS jsou vedeny stále.

 

2. Potravinová a ekologická bezpečnost

 

Program regulačního sbližování TTIP se bude snažit přiblížit normy EU o bezpečnosti potravin a o životním prostředí blíže normám USA. Ale předpisy USA jsou mnohem méně striktní, se sedmdesáti procenty všech zpracovaných potravin, prodaných v amerických supermarketech, obsahujících geneticky modifikované složky. EU naopak prakticky žádné geneticky modifikované potraviny nedovoluje. USA mají mnohem laxnější omezení použití pesticidů. Používají také růstové hormony v hovězím, v Evropě omezované kvůli spojování s výskytem rakoviny. Američtí farmáři se v minulosti několikrát snažili tato omezení odstranit přes Světovou obchodní organizaci (WTO) a je pravděpodobné, že k dalšímu pokusu využijí TTIP.

 

Totéž platí pro životní prostředí, kde předpisy REACH Evropské unie jsou mnohem přísnější k potenciálně toxickým látkám. V Evropě musí firma předtím, než látku použije, dokázat, že je bezpečná; v USA je pravdou opak: jakoukoli látku lze používat, dokud se neprokáže, že je nebezpečná. Například EU momentálně zakazuje použití 1 200 látek v kosmetice; USA pouhých 12.

 

3. Bankovní nařízení

 

TTIP ořezává oba způsoby. Uvažuje se, že Spojené království, pod vlivem všemocné londýnské City, bude usilovat o uvolnění bankovních nařízení USA. Americká finanční pravidla jsou přísnější než naše. Byla zavedena po finanční krizi k přímému omezení pravomocí bankéřů a vyhnutí se tomu, aby se podobná krize opakovala. Je obava, že TTIP tato omezení odstraní, což by účinně vrátilo všechny tyto pravomoci zpátky bankéřům.

 

​4. Soukromí

 

Vzpomínáte si na ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement; Obchodní dohoda proti padělání z 1. října 2011)? Drtivá většina Evropského parlamentu ji v roce 2012 zavrhla po obrovském odporu veřejnosti proti tomu, co bylo správně vnímáno coby útok na soukromí jednotlivce, kde bylo po poskytovatelích internetových služeb požadováno, aby monitorovali činnost lidí na internetu. Dobře, je obava, že TTIP vrátí zpět hlavní prvky ACTA, protože se ukazuje, že když nefunguje demokratický přístup, vždy tu jsou zadní vrátka. Uvolnění zákonů o soukromých údajích a omezení přístupu veřejnosti ke klinickým soudním procesům farmaceutických společností jsou také zamýšlenými kartami ve hře.

 

​5. Pracovní místa

 

EU přiznala, že TTIP pravděpodobně zaviní nezaměstnanost, jak pracovní místa přejdou do USA, kde jsou pracovní normy a odborářská práva nižší. Členům EU se dokonce dostalo rady, aby čerpali z podpůrných fondů ke kompenzaci očekávané nezaměstnanosti.

 

Příklady jiných, podobných bilaterálních obchodních dohod ve světě podporují záležitost ztráty pracovních míst. Severoamerická smlouva o volném obchodu (North American Free Trade Agreement; NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem zavinila ztrátu jednoho milionu pracovních míst v USA během 12 let místo naslibovaných statisíců nových.

 

6. Demokracie

 

Největší hrozbou TTIP vůči společnosti je její vrozený útok na demokracii. Jedním z hlavních cílů TTIP je zavedení Vypořádání sporů mezi investorem a státem (Investor-State Dispute Settlements; ISDS), jež firmám dovoluje žalovat vlády, jestli politika těchto vlád zaviní ztrátu zisku. V prai to znamená, že nevolené nadnárodní společnosti mohou diktovat politiku demokraticky zvoleným vládám.

 

ISDS už jsou zavedeny v jiných bilaterálních obchodních dohodách ve světě a už vedly k nespravedlnostem jako v Německu, kde švédská energetická společnost Vattenfall žaluje německou vládu o miliardy dolarů kvůli rozhodnutí vyřadit jaderné elektrárny po katastrofě v japonské Fukušimě. Tady vidíme, jak je politika veřejného zdravotnictví, zavedená demokraticky zvolenou vládou, ohrožena energetickým gigantem kvůli potenciální ztrátě zisku. Nemůže být nic cyničtěji antidemokratické.

 

Podobných případů podnikání versus národy běží v tomto okamžiku po světě kolem 500 a všechny probíhají před „arbitrážními tribunály“, složenými z firemních právníků jmenovaných do nich ad hoc, což podle Johna Hilaryho z Války s bídou jsou jen „o něco víc než samozvané soudy se svěřeným zájmem rozhodovat ve prospěch podnikání“.

 

Takže nevím jak vy, ale já jsem zděšen. Hlasoval bych proti TTIP, vyjma… počkejte minutku… nemůžu. Stejně jako vy nemohu říci, zda TTIP projde nebo ne. Všechno, co můžu dělat, je říci o ní co nejvíce lidem, a doufám, že vy také. Možná budete nuceni útok na demokracii přijmout, ale můžeme aspoň bojovat proti spiknutí ticha.

 

překlad mezinárodní sekce Národní rady OSČMS